REANIMATED

Zegapain

Jakub Lhota – 2007-04-25

Original Run	6. dubna 2006 - 28. září 2006
Formát	26 TV
Režie	Masami Shimoda
Původní název	ゼーガペイン
Studio	Sunrise

Na tomto poli si na odborníka hrát nemůžu, neboť moje „mecha vzdělání“ končí u Evangelionu, pár dílů nedokoukané série Gundam SEED a právě Zegapainu. I přesto je třeba vzdát hold studiu Sunrise, neboť Mobile Suit Gundam je tu s námi v rozličných modifikacích už skoro třicet let! Chvályhodné je i to, že Sunrise v poslední době brouzdá i nezmapovanými vodami. Tím myslím především thriller s paranormálními prvky Witch Hunter Robin, komedii Yakitate!! Japan nebo historický exkurz Bakumatsu Kikansetsu Irohanihoheto.

EX Condition… Green!

V Zegapainu se žádné divoké experimenty nekonají. Snad to nevyzní jako urážka, prohlásím-li, že se jedná o typické mecha se vším všudy. Velké bojové stroje nejrůznějších tvarů a barev, které vypadají skoro jako plastové hračky, pilotují je adolescentní jedinci řešící existenciální, morální a libovolná další dilemata. Jedině oni totiž mohou zachránit svět před šmejdem z vesmíru či, chcete-li, před lidstvem samotným. K tomu samozřejmě patří někdy až vyloženě groteskní uniformy, které nejsou ničím jiným než záminkou pro hojně zastoupený fan-service. Že by bojová kombinéza měla mít nějakou funkční, či obrannou hodnotu? Pche! To vám nestáčí pořádný výstřih?! Navrch tu máme pro každou sérii jedinečné hlášky, předtím, než jednotka odstartuje z mateřské lodi. To aby si fandové mohli zařvat „Morfujem!“ pokaždé, když se jde do akce.

Kde jinde poznáte svého přítele lépe, než na bojišti? Touto otřepanou frází začnu odstavec, v němž bych chtěl trochu odčinit předešlou povrchní kategorizaci. Probijeme-li se veškerým nánosem absurdit (pro fanoušky však neopomenutelných atributů), dostaneme se mnohdy ke skutečně ryzímu jádru. Série podobného zaměření jsou překvapivě často nositeli kvalitních, řádně zamotaných příběhů, nesoucích závažná poselství. Často také narazíme na kvalitně zpracované postavy, jež se v průběhu vyvinou v sympaťáky galaktických rozměrů. A o záporáky, bohužel, už tolik nejde…

Pain or Pleasure?

Ale ano. Zegapainu se celkem daří. Hlavní podíl na tom má slušný, Matrixem inspirovaný příběh, díky němuž stále tápáte a nevíte, na čem jste. Který svět je reálný a co je jen iluze? Jaký je smysl života a co je jeho podstatou? Podobné otázky řeší hlavní hrdina Kyo Sogoru a jeho přítelkyně Ryoko Kaminagi. Peripetie, jež dvojici zavedou na palubu bitevních jednotek Zegapain a do boje proti tajemným GARDS-ORM, vypisovat nebudu. Důležitější je, že děj má slušné obrátky, takže vás přiměje koukat stále dál, abyste se dozvěděli, kde leží pravda. Občasné dějové zvraty se sice dají předvídat, ale na udržení pozornosti stačí. Ke konci už však Zegapain docela ztrácí dech. Hrdinové lézt na nervy nezačnou a jejich vývoj i pozadí jsou uspokojivé.

Jelikož tu nečíhá takové množství myšlenkového a emocionálního bohatství jako v NGE, bylo třeba, aby autoři zabodovali v rámci animace. To se povedlo jen zčásti. Omezený rozpočet celkem logicky způsobil, že hlavní důraz byl kladen na akci. Ta je plynulá a dává vyniknout kvalitnímu CGI. I když, jak trefně poznamenal Vecchio, exploze byly snad i v Doomu hezčí. Kvalita kresby mimo bojiště však dost kolísá. Design je stránkou, která mě nejvíce zklamala. Technika, oblečení a speciální efekty, to vše působí levným, „hračkovitým“ dojmem. Někdy bych rád pro změnu viděl něco temnějšího a propracovanějšího, kde by bylo zřetelné, jak stroj pracuje (jako famózní návrhy, jež produkuje Katsuhiro Otomo).

Verdikt

V rámci žánru ani evoluce, ani revoluce. Doufejme, že jedno, druhé, nebo dokonce oboje přinese vzkříšený Evangelion. Zegapain však nesporně patří k tomu lepšímu, co se obecně v roce 2006 v žánru sci-fi vylíhlo. Důkazem toho je i nominace Anime-Reactor komunity v kategorii „nejlepší mecha/sci-fi série“.

Hodnocení: 7/10