REANIMATED

Spirála 1

Jakub Lhota – 2011-01-30

Hrůza made in Japan už není v kurzu. Těžko říct čím to je. Možná za to může lavina mizerných amerických předělávek (i když Verbinského Kruh byl lepší!). Avšak pravdou je, že otěže přebírá Španělsko. Alespoň tedy, co se filmu týče. V rámci komiksového hororu je Junji Ito kultovním autorem. Dokáže nám české vydání jeho Spirály připomenout, čím asijský strach tolik táhnul?

Výsledek bohužel není tak jednoznačný, abych mohl zvolat Nihon Banzai! Rozhodně ne po první knize, která nám ukazuje různorodé nápady postavené na celkem prosté a na první pohled banální premise: „Spirály jsou divné a mysteriózní a lidé v městečku Twin Spirals, vlastně Kurouzu, se následkem působení spirál chovají abnormálně.“

Přitom prvotní expozice je rozhodně zajímává. Sledujeme muže posedlého zvláštním tvarem spirál. Díky své šílené obsesi se přes perverzní sběratelskou úchylku dostane až k ultimátnímu splynutí se spirálou a končí úhledně smotaný v sudu. Jeho smrt rodinu hluboce zasáhne. Zvláště jeho manželka začíná být jaksi psychicky nestabilní a spirálovité tvary jí nedělají dobře. Proto si třeba nůžkami odstřihne bříška prstů, což byl moment, kdy mě opravdu zamrazilo v zádech. Nakonec ale zjistí, že lidské tělo je spirál plné…

Tyto segmenty byly vynikající, mrazivé a plné psychologického teroru. „Krev, střeva a mozky“ tu nepůsobily nijak prvoplánově. Jindy se bohužel jedná pouze o makabrózní exhibicionismus, který však autor vcelku slušně prodává, díky své kreslířské zručnosti a vizuální nápaditosti.

Další příběhy z Kurouzu jdou bohužel po sestupné kvalitativní spirále, ehm tedy trajektorii. Především nejsou moc strašidelné. Což by tak nevadilo, protože vizuální naturalistické kejkle zůstávají. Jenže někdy Ito ulítává až moc a dokazuje, že hranice mezi brilantním a šíleným nápadem je velmi tenká. Mluvím hlavně o Noční můře z Head and Shoulders Street. Souboje dívek se spirálou posedlými vlasy – WTH?

Kdyby Spirála byla delší povídkou v nějaké hororové manga antologii, kde by Ito mohl prodat to geniální, co se rozhodl naředit do tří knih, šlo by o vybroušený žánrový klenot. Takhle tu máme bižuterii s hrdiny tak nezajímavými, že se o nich v recenzi ani nezmiňujeme (Poznámka: příjmení hlavní hrdinky by mělo být Gošima, ne Goši). Jejich interakce je suchopárná. To i dialogy teenagerů z Ulice působí živěji. Přičemž si myslím, že za to nemůže český překlad, nýbrž autorova neschopnost/záměr. A o nějakém racionálním jednání nemůže být už vůbec řeč. Apatičnost zdejšího ansámblu je snad horší než tupost prsatých blondýnek z amerických slasherů, které vrahům jejich práci vyloženě usnadňují.

I přes všechnu kritiku a nenavazující děj se na druhý díl těším. Neboť jsem jist, že v tom balastu průměrností a kuriozit bude určitě i špetka geniality.

Hodnocení: 6/10

Galerie