REANIMATED

Puella Magi Madoka Magica

Jakub Lhota – 2011-05-01

„Viděl jsem Madoku a jdu se bez obav přihlásit jako dobrovolník do elektrárny Fukushima Daiichi.“

To je věc, kterou ode mě nikdy neuslyšíte. Moje standardy jsou poněkud vyšší. Zatímco já bych šel hrdinně seškrabávat radioaktivní omítku po zhlédnutí, no řekněme The Dark Knight Rises, autorovi výše zmíněného výroku by pud sebezáchovy odblokoval nejspíš i Batman a Robin. Ne, počkat. To by nebylo úplně fér. Madoka tak špatná není. Ale není ani nijak zásadní, nebo nedej bože revoluční.

Žánr mahou shoujo mě míjí ještě větším obloukem než mecha. Sailor Moon jsem neviděl a nezajímá mě. Mahou Shoujo Tai má zajímavou burtonovskou atmosféru. Ta ale nestačila na to, abych se dostal přes první epizodu. Princess Tutu disponuje ještě větší dávkou umělecké estetiky a pohádkové lyriky. I přes to mě po pár epizodách k smrti nudila. Do údajně stojatého žánru vráží Akiyuki Shinbo a jeho Madoka. Ta by prý měla pro žánr dívek ve slušivých kostýmcích disponujících magickými schopnostmi znamenat to samé, co Evangelion pro nejlepší (plechové) přátele ukřičených, emocionálně nestabilních teenagerů.

Pokud jste čtrnáctiletá loli, tak si určitě přejete, aby se vám v pokojíku z plakátu zhmotnil Robert Pattinson. Ansámbl Madoky se však skládá z revolučního zcela neokoukaného archetypu „hrdinka s tragickou minulostí“ (potažmo „mám kamaráda s tragickou minulostí“), či „mám ze sebe komplexy“. Přání dívek jsou proto o něco sofistikovanější. Roztomilý plyšák Kyubey je mocnější než džin z láhve, a tak dokáže splnit cokoliv. Jím zvolené oběti se ale musí stát „magickou dívkou“ a bojovat se zlými čarodějnicemi. Což je moment, kdy křehké lolitky odhodí uniformy, nahodí šaty s volánky a s bazukou pobíhají po fantaskních úrovních, které Masaaki Yuasa zahodil do koše, když se mu v hlavě rýsoval Kaiba. V tu chvíli se také nudný a až nepříjemně sterilní vizuál mění v surreální akční nářez – to abych byl fér.

Jenže ono se zde nebojuje tak často, jak bych si přál. Madoka a kamarádky po většinou řeší svá (velmi dospělá) traumata, ale já jim to nevěřím. Show brzy nabírá temnější odstíny a dostaví se i první exitus. Ten je překvapivě silný a dobře zrežírovaný, ale určitě ne šokující. Zajímavou hloubku dostane i předmět, jenž dívkám propůjčuje magické schopnosti. Madoka stále váhá se svým přáním (občas jí v uzavření kontraktu s Kyubeyem zabrání záhadná Homura) a sleduje, jak se její kamarádky ničí. Avšak do desáté epizody se nic zásadního neděje. Potom se na chvíli dostaví genialita. Čeká nás Homuřina minulost. A to je i přes všechna klišé v podobě alternativních realit a časových smyček, velká jízda a vrchol série.

Budete-li mít zájem, ukáže vám Akiyuki Shinbo, že být magickou dívkou není vždy výhra. Děvčata budou trpět, potit krev a umírat. Jestli to je ta proklamovaná žánrová subverze, tak budiž. Já v tom revoluci nevidím. Je to pouze solidní řemeslo, které by však díky svému již teď jistému úspěchu, mohlo vyburcovat další talenty k ještě působivějšímu experimentování. Dost už totiž bylo průměrných manga adaptací. Původní anime vládne! Někdy ale ne tak tvrdou rukou, jak by se díky mohutnému hypu mohlo zdát.

Hodnocení: 7/10

Galerie