REANIMATED

Le Chevalier D'Eon

Jakub Lhota – 2007-09-22

Volnost, rovnost, bratrství – ideály založené na změnách v tehdejší francouzské společnosti, kde na jedné straně stáli osvícení intelektuálové a na druhé zkostnatělé zbytky trojího lidu. Je otázkou, zdali se ony šlechetné myšlenky podařilo v revolučních vlnách plných násilí zrealizovat, nebo se proces zastavil v půli cesty. Nemělo rytířství, čest a loajalita k vladaři také svoje kouzlo? Čemu dát přednost: za krále a za vlast, či jeden za všechny, všichni za jednoho?

Fantasy založená na historických událostech je celkem moderní a efektní záležitostí. Takto laděné dílo má díky svému zaměření šanci nalákat široké publikum. Slušelo by se však říci, že Chevalier hlavu příznivcům konspiračních teorií příliš nezamotá. V tomto případě se totiž jedná spíše o čistokrevnou fikci s minimálním důrazem na reálie. To však zajišťuje větší volnost a eventuálně i působivější příběh.

Rytíř krále Ludvíka XV., D’Eon de Beaumont je hluboce zarmoucen smrtí své sestry Lii, která byla na královských dvorech celé Evropy chována ve velké úctě. Zranění v břišní oblasti je důkazem, že jí do rakve někdo pomohl. Jediným vodítkem je nápis na rakvi „Psalms“. D’Eon a ostatní členové tajné policie se ihned dávají do vyšetřování. Série vražd pařížských kurtizán je zavede na stopu. Opět je ve hře Kniha Žalmů a na povrch vyplyne i první jméno. Jenže rus Vorontsov je kluzký jako úhoř a co hůř, do hry jsou zapletena i zvučnější jména. Příslušníci tajné policie jsou zanedlouho vyvražděni a zůstává jen D’Eon. Někdo se snažil zamést stopy. Které vedou… kam? Odpovědi možná zná Liina duše.

Chevalier se vyznačuje velmi hutnou dějovostí a určitými nároky na diváky. Pasivní vstřebávání informací či nepozornost se nedoporučuje. Do čtyřiadvaceti dílů je vtěsnán komplexní a sofistikovaný příběh, který by byl jinde fillery rozmělněn minimálně na dvojnásobek. A to i zde slouží některé pasáže výhradně pro vykreslení postav. V konečném důsledku tu pak vzniká částečná nevyváženost.

I když se postavy, snad až na naivního Robina, příliš nerozvíjejí, jejich osobnosti jsou dobře zachycené a dokáží i překvapit. Nejvíc ale začne štvát právě D'Eon a jeho přístup „loajalita za každou cenu“. V kontrastu s prohnaným Duranttem či veteránem Teillagorym působí jeho jednání až nelidsky dokonale. Termín „záporáci“ zde ani nemohu použít, neboť antagonisté se řídí svým morálním kodexem bojujíc za věc, jež je alespoň dle jejich mínění správná. Konečně taky jednou chce někdo svět změnit a ne zničit. Potlesk si zaslouží i překvapivý, trochu natahovaný závěr mající k happyendu dost daleko.

Vizuální provedení nejspíše zastíní i kvalitní stránku příběhovou. Rešerše dobových podkladů musely jistě zabrat mnoho času a peněz. Zdroje však na zmar nepřišly. Jak Paříž, tak i Londýn, Kolín nad Rýnem a Petrohrad působí realisticky a významné stavby (Versailles, Chrám Matky Boží, londýnský parlament, kolínská katedrála, palác Admirality) jsou propracovány do nejmenších detailů. To samé se dá říci o kostýmech, nábytku, porcelánu, špercích a zbraních. Design postav odpovídá evropskému rázu, jak by také ne, když se kreslíři u skutečných postav inspirovali jejich portréty? Animace je v poměrech televizní produkce na hodně vysoké úrovni a zejména na šerm je, za podpory dobré práce kamery, radost pohledět. Občas sice naštve trochu matoucí střih, materiálu bylo zkrátka přehršel, ale je to jen malá daň za vizuální a dějové bohatství.

Hudba, již složil Michiru Oshima, nepochybně základní kritéria splňuje. Odráží ducha doby a dotváří pochmurmou atmosféru. Na můj vkus by si však epos Chevalierova kalibru zasloužil něco rozmáchlejšího. OP/ED se mi velmi zamlouvaly. Na začátek balada „Born“ od Miwako Okudy a na konci jakýsi hybrid mezi chansonem a poprockem, singl „Overnight“ zpěvačky známé jako Aya.

Pokud máte rádi temněji laděné akční thrillery plné politikaření a intrik, chcete si odpočinou od anime stereotypů a nevěříte, že kouzlení se ještě stále dá zpracovat originálně, tak přesně pro vás je Le Chevalier D’Eon jako stvořený.

Hodnocení: 9/10