REANIMATED

Karas

Jakub Lhota – 2007-11-12

Original Run	25. března 2005 - 23. října 2007
Formát	6 OVA
Režie	Keiichi Sato
Japonský název	鴉
Studio	Tatsunoko Productions

„Vždy jsme dělali hrdinské eposy, kde hlavní roli hráli příkladní klaďasové,“ podotkl ředitel studia Tatsunoko, Ippei Kuri. Tato definice platí pro série jako Gatchaman nebo pro aktuálně na stříbrné plátno převáděného Speed Racera. Není tedy divu, že tentokrát byl zvolen radikálně odlišný přístup. Ačkoliv ptačí motiv evokuje nostalgické vzpomínky, královské orly a elegantní jeřáby můžete ihned pustit z hlavy. Tady má totiž hlavní slovo černý havran a jeho příznačná péra.

V pošmourných mracích ukryté tokijské věžáky zalévají jehličky ledového deště. Temná postava v gotickém brnění stojící na chrliči ve tvaru draka, jenž tekutým ohněm skrápí hlubokou propast, shlíží žhnoucíma očima na hektické dění večerního Shinjuku. Ne, Batman se nerozhodl zatočit s japonským organizovaným zločinem, i když Karas si je s „křižákem v kápi“ v lecčems podobný. Strukturou děje totiž připomíná jeho Začátky v Nolanově režii a výpravou stylovou vizi Tima Burtona. Jako postava si s vnitřními démony Bruce Waynea také v ničem nezadá.

Mohlo by se zdát, že příběh je pro autory jen záminkou, hřištěm, na kterém rozehrávají svůdný rej. Lidé odpradávna koexistují s démony zvanými youkai. Pokud vám neušla Cesta do Fantazie, jistě si dokážete rozmanité mutace těchto tvorečků představit. V uspěchané moderní době však pro tradice přestává být místo. Lidé jsou značně arogantní a považují se za dominantní bytosti. Domýšlivost zkaženého Tokia rozhněvá Eka, prastarého Karase, jenž na město dohlížel již od dob éry Edo. Rozhodne se lidskou rasu napravit. Sám tím naruší křehkou rovnováhu obou světů. Jeho řádění může zastavit jen a pouze další démon oplývající stejnými silami…

Do několika linií rozdělený děj, sledující úsilí hlavních postav a záporáků, působí občas dosti nepřehledným a zmatečným dojmem, kde nelinearita vyprávění podpoří leda stránku uměleckou. Druhé zhlédnutí proto bude příležitostí nejen pro vychutnávání nabušené vizualizace, ale i pro slepení drobných nuancí příběhové mozaiky. Zamrzí také fakt, že i když zde schází zuřiví investigativní reportéři, kteří by se antihrdinům lepili na paty, nedokázal se Karas vyhnout řadě žánrových klišé. Hlavní antagonista Ekou by si navíc jistě zasloužil více pozornosti a delší názorovou konfrontaci s Otohou.

Z lehkého nadprůměru do extratřídy vyzdvihuje Karase především stylovost a hutná atmosféra. Osobitý design režisér trefně definoval termínem „Asian Gothic“. Jedná se o zajímavý mix evropských, korejských, singapurských i tradičních japonských prvků. Tvůrci dokonce šli až tak daleko, že každé japonské slabice přiřadili čínský znak, čímž vytvořili zcela unikátní písmo. Tokijská čtvrť Shinjuku se tak rázem stává svým vlastním temným odrazem v zrcadle. Nápaditá kamera a střih jdou ruku v ruce se spektakulární akcí, již podporují nádherné speciální efekty a zpomalovačky. Škoda že přechody mezi CGI a dvourozměrnou animací mnohdy vypadají nepřirozeně a rušivě.

Bombastický orchestrální soundtrack skladatele Yoshihiro Ikeho graduje vždy, když se na scéně zjeví Karas. Tento hlavní, v několika variacích se opakující motiv mi stále zní v uších. Příjemně se poslouchá i ending Selenite od Rurutie. Zvukové efekty občas působí levným dojmem. Ze seiyuu pak jistě stojí za zmínku výkon Keijiho Fujiwary, který namluvil renegátského mikuru Nueho. Kvalitu anglického dabingu jsem neměl šanci posoudit, ale mám za to, že těch pár známějších jmen v čele s Matthew Lillardem a Piper Perabo revoluci nepřinese.

I když se bezesporu jedná o vítězství formy nad obsahem, je snadné v tomto případě pár neduhů odpustit. Karas je zkrátka působivým blockbusterem s vybroušenou pointou. Své hollywoodské pravzory navíc v mnohém překonává…

Hodnocení: 8/10