REANIMATED

The Count of Monte Cristo

Jakub Lhota – 2006-12-06

Original Run	6. října 2004 - 30. března 2005
Formát	24 TV
Režie	Mahiro Maeda
Původní název	Gankutsuou
Studio	GONZO, TV Asahi, Media Factory

„V pozadí každého velkého majetku je zločin.“

Honoré de Balzac

Nejprve bych se rád přiznal, že jsem do této doby sériím z produkce studia GONZO příliš pozornosti nevěnoval. Připadalo mi, že si jsou dosti podobné a až na Last Exile vcelku průměrné. Reklamní masáží protěžovaní Samurai 7, jedna z nejdražších anime sérií vůbec (každý díl spolkl zhruba 300 000 dolarů), dle mého názoru zklamala a Akira Kurosawa se nejspíš obrací v hrobě. O to více potěší tak trochu opomíjený klenot, který přivádí k životu již klasický příběh pomsty hraběte Monte Cristo, z pera autora příběhů o statečných králových mušketýrech.

Na režisérskou stoličku se posadil zkušený Mahiro Maeda, který v průběhu let sbíral zkušenosti i jako animátor u studia GHIBLI. Quentin Tarantino si Maedu a zástup dalších elitních japonských animátorů vybral k realizaci animovaných pasáží svého eposu Kill Bill. Maeda také působil jako klíčová postava v projektu Second Renaissance, což je jedna z devíti částí Animatrixu.

Časté využívání CGI prvků je už takovým trademarkovým znakem studia GONZO. To že počítačová grafika občas nedosahuje ani kvalit několik let starých her, je celkem politováníhodné. I u Gankutsuou jsem mnohokrát narazil na záběry budov, jež spíše vypadaly jako kostky, na které byla fasáda/textura jen nalapena. Pro studio je prostě občasná CGI implementace relativně levnou alternativou k nákladné manuální animaci. Tato série se také může pochlubit tím, že patří mezi první, v nichž se začalo s využíváním digitálního vrstvení ve Photoshopu vytvořených textur.

Právě díky této technice se však týmu kolem Maedy podařilo dosáhnout jedinečné vizuální stylizace. Autory zvolený styl budete na první pohled buď milovat nebo nenávidět. Jako kulisa pro Dumasův příběh slouží místo 19. století, futuristické prostředí, kde mezihvězdné lety nejsou ničím neobvyklým. Architektura a design obecně představují skloubení surrealismu, avantgardy a empíru příznačného pro napoleonskou éru.

Velmi originálně je vyřešeno i oblečení, které se stává jakoby malířským plátnem a podle pohybu postav se na něm promítají nápadité vzory. Setkáme se i s řadou anachronismů, např.: po ulicích se prohánějí Citroeny DS a HY, všímavý pozorovatelé zaregistrují zdeformovanou Eifellovku. Zajímavé je, že šlechtická sídla si uchovávají svůj historický ráz. Autoři jako by tím ještě více zdůrazňovali fakt, že zkostňatělá aristokracie už dávno nemá v moderní společnosti co dělat. Za vizuální stylovost, jež občas hraničí až s matrixovským fetišismem, a kvalitu výpravy si Gankutsuou zaslouží i přes výše zmíněné nedostatky pochvalu.

Zvuková stránka je na tom snad ještě lépe. Kvalitní namluvení ani nemá cenu přiliš rozpitvávat. Do té správné nálady vás dostane i úvodní francouzský komentář, který na začátku vždy shrne shlédnuté události. Díky vysoce kvalitnímu orchestrálnímu soundtracku evropského stylu si budete připadat, jako byste se dívali na operu. Solidní úvodní a závěrečné téma složil a anglicky nazpíval Jean-Jacques Burnel.

Jak se ale autorům povedlo zpracovat samotný příběh? Maeda jde svým pojetím od začátku za hranice pouhé adaptace. Kompozice příběhu je změněna a my tak cestu Edmonda Dantése za pomstou sledujeme z pohledu mladého a naivního vikomta Alberta de Morcerf a jeho přátel (Franz d’Epinay, Eugenié Danglarsová, Maximilien Morrel ad.).

I přesto, nebo právě proto se autorům velmi dobře daří postupně odhalovat temné jádro Dantésova smutného příběhu. Postava hraběte Monte Cristo tu svým podáním vyčnívá nad davem jako Marlon Brando v legendární Apokalypse. Ocenění komunity za "Padoucha roku 2005" je zcela na místě. Jeho osud, i osudy ostatních hrdinů jsou oproti předloze také trochu pozměněny. Japonci si zkrátka příběh interpretovali po svém. Poselství, které příběh přináší však zůstává stejné.

Verdikt: Gankutsuou je skvělý příklad schopnosti japonců vzít nějaký příběh, podle svého si ho upravit a přesto sbírat zasloužené ovace. Podle mě vůbec nejlepší výtvor studia GONZO. Pokud překousnete občas humpolácké CGI, výrazný look a dramatickou orientaci s minimem akce, budete se královsky bavit.

Hodnocení: 8/10