REANIMATED

Eden of the East

Jakub Lhota – 2009-07-02

Kamiyamův smrtící sociální experiment je výbuchem originality, jenž i skeptikům rozmluví záměr seknout se sledováním japonských pohyblivých obrázků. Recept na úspěch je relativně prostý. Stačilo se vyvarovat přepálenému melodramatu a destilovat ze západní kultury zbytky originality. Výsledný audiovizuální skvost pak ve výsledku připomíná svou údernou kompozicí chytrý hollywoodský techno-thriller s exotickým přídechem. Nechybějí ani nezbytné propriety podobně laděných snímků, včetně hláškujícího tlustého hackera.

Amnesie ještě nikdy nebyla tak sexy. Přitom když zdejší veřejný (ne)přítel číslo jedna prohrabává štosy falešných pasů ve skříni s výzbrojí, kterou by ani Stallone za mlada nepobral, dostavilo se zdání předvídatelnosti. Uctivé kývnutí k bourneovkám i dalším filmům ale naznačuje jen tematickou shodu a autorův respekt. Sympaťák jménem Akira Takizawa totiž svou pouť za palčivými vzpomínkami pojímá až nevídaně civilně, dodržujíc přísnou spockovskou logiku. Přirozené odkrývání mystérií obestírajících jeho osobu přiláká na palubu i Saki Morimi. Dívku, jíž Akira ve Washingtonu ušetří trablů s místní dotěrnou policií. Později na molu definitivně přijímá jeho nabídnutou ruku a skáče za ním na člun, razící si cestu nocí zahalenou tokijskou zátokou, přestože se možná jedná o teroristu zodpovědného za raketové útoky a zmizení dvaceti tisíc flákačů…

Rozporuplnost hlavního hrdiny je bezprecedentní. Maličkost, chtělo by se říct, ale poslední dobou hojně přehlížená. Akirovo tápání je jedním z důvodů, díky nimž Eden znamenitě plní základní funkci příběhu na pokračování: donutit diváky těšit se na každý další díl. Akira zjišťuje, že patří mezi hrstku vyvolených tzv. Seleção. Ti jsou vybaveni značnými finančními prostředky a mobilem schopným zahanbit Aladdinovu lampu s džinem i zápisník smrti. Jejich úkolem je buď spasit Japonsko, nebo zemřít. Tažení našeho geroje se nikdy nezvrhává v teatrální frašku a jediné, co občas narušuje zdejší unikátní nádech, jsou lehce výstřední vtípky, potažmo superdeformace (Kamiyamu asi dost pokoušel jinak výborný character design autorky Honey & Clover).

Žánrově se neustále osciluje na pomezí citlivé (fungující) romantiky, komedie a akčního mysteriózního napětí. Avšak uměním nejsou rádoby tajemné otázky. Pravým kumštem je přijít s uspokojivými odpověďmi. Edenu se naštěstí daří při odkrývání nadhozených záhad vystříhat narativnímu kolapsu, pro Japonce tak příznačnému. Místo levné metody „na stříbrném podnose“, jsou důležité indicie chytře dávkovány už v openingu i vizuálně v průběhu jednotlivých epizod. Pro znalce hraných televizních hitů typu Lost klasika, v anime průmyslu další krok vpřed.

I přes epické finále podtržené neuvěřitelně padnoucím songem se velmi ambiciózní sérii nepodařilo splnit všechny přísliby. Zatím… Zdravou míru frustrace můžou vyrušit dva chystané celovečeráky. Ty budou stavět na svěžích a solidních základech. Kenji Kamiyama má jedinečnou šanci prokázat svou genialitu a Eden of the East má šanci stát se něčím naprosto výjimečným.

Hodnocení: 9/10

Galerie