REANIMATED

Death Note 1

Jakub Lhota – 2011-08-24

Anotace (neoficiální)

Jejich revírem jsou nevyřešená zmizení levných prostitutek. Jejich asociální existence je definována záští vůči uspořádání světa. Libují si v posílání obskurních vzkazů mužům zákona a dovádění ve vlastních fekáliích. Pojídají malé pejsky. No a v dětství je zneužíval místní farář. Znáte to, prostě Váš klasický soused, sériový vrah. Obvykle jim nepřejeme nic jiného než provaz. Co když však těmto maniakům, k nimž vysílačkou promlouvá Bůh, nejde jen o vraždění? Co když chtějí změnit svět – zbavit ho zla?

Stejně jako Light Jagami. Tento středoškolský student s příkladným prospěchem loví kriminálníky všeho druhu, podobně jako Dexter Morgan. V rámci zachování jumpovské šónen fasády si to s nimi však nevyřizuje osobně pomocí kvalitního skalpelu, vrtačky a hromady igelitu. Shodou okolností se k němu totiž dostal artefakt náležející Smrtonošům, pomocí něhož tito vyslanci pekel kosí lidskou populaci. Jedná se o Zápisník smrti. Stačí do něj napsat jméno oběti, nastavit minutku a čekat, kdy dotyčný sejde na infarkt. Light to zpočátku bere jako nejapný žertík nějakého emaře. Jenže pak se rozhodne Zápisník vyzkoušet…

Recenze

Záměr, s nímž do Weekly Shounen Jumpu přišel Cugumi Óba, zněl jasně: další variace klasických bojových témat je zbytečná. Co tedy zkusit thriller? Avšak Death Note nakonec není tak daleko šónen archetypům, jak bylo zamýšleno. Jen se tu zdlouhavě nebojuje pomocí magických technik. Zdejšími zbraněmi jsou dedukce a logika (jíž často do karet hraje náhoda). Tyto zbraně třímají teenageři (jak jinak), kteří z policejních složek dělají neschopná, hašteřící se děcka hrající si na policajty a zloděje. To vše je říznuté špetkou nadpřirozena.

Japonští autoři cílící na dospívající chlapce totiž pociťují jakési nutkání dodávat „fádním“ krimi formulkám na pikantnosti (s klasickými thrillerovými proprietami snad dokáže pracovat už jen Naoki Urasawa). Proto detektivové v rámci anime a manga sérií tak často dostávají buď nadpřirozené schopnosti, či špičkovou techniku. Takhle totiž bojují proti zločinu geekové! Pěkně zaboření v proseděném gauči s monitorem před obličejem a vaničkou Häagen-Dazs mezi koleny. Nač chodit hledat stopy do terénu?

I přesto je však výsledek velmi osvěžující. Napětí tryská všemi směry a stránky se i díky trefnému překladu a špičkové lokalizaci otáčejí samy. Parádní je i Obatova kresba. Té místy chybí detailní záběr, za což může hlavně původ v týdenním Jumpu. Bohatě to však vyvažuje precizní design postav – zejména Smrtonošů. Představte si nemrtvého člena Hells Angels, který má místo obličeje přišitý ksicht Genea Simmonse (i s líčením). Tak nějak vypadá Rjúk, Lightův smrtonoší miláček hýřící šibeničním ostrovtipem, jenž vylezl z pekelného Poké ballu.

„Když zapíšu něčí jméno, znamená to, že jsem vrah?“

Samotný Light projde překotným vývojem, jenž může působit trochu zkratkovitě. Od počátečního šoku ze skutečné moci Zápisníku se dostává až k myšlenkám, v nichž formuje utopii bez zločinu a dosazuje se na trůn tohoto Nového světa. Je jasné, že při realizování této vize je ochoten obětovat všechny, kteří by se odvážili vstoupit mu do cesty – tedy nejen zločince. Toto zjednodušení však lze prominout. Děj má díky tomu neuvěřitelný spád. Z Lighta se stává zajímavý antihrdina, jehož počínání spouští bezprecedentní policejní akci i téměř nábožný strach veřejnosti. Do případu se také zapojuje tajemný L. Brilantní detektiv spolupracující s Interpolem. Hra na kočku a na… kočku, může začít.

Zkrátka a dobře. Autorské duo položilo v první knize solidní základy smrtícím a napínavým šachům v nichž se černá a bílá nepříjemně prolne. Sami si pak můžete položit palčivou otázku: „Kdybyste našli Zápisník Vy, zabili byste svou matikářku?“

Hodnocení: 8/10

Galerie