REANIMATED

Bleach: Memories of Nobody

Jakub Lhota – 2007-09-12

První tři filmy doplňující svět Naruta v podstatě vůbec nestojí za řeč a jejich kvalita má sestupnou tendenci. Úkolem druhého a třetího snímku bylo udržet pozornost fanoušků, neboť série kvůli probíhajícím fillerům zažívala masivní odliv diváků. Těžko říct, do jaké míry se to povedlo. Příchod Shippuudenu a čtvrtého celovečerního filmu však situaci alespoň zčásti zachránil. Skeptici by mohli snadno dojít k závěru, že i v případě Bleach se „železo kuje, dokud je žhavé“.

Zápletka předchází fillerovému Bount arcu. Velitelství v Soul Society ztratí spojení se speciálními jednotkami nacházejícími se v dimenzionálním prostoru mezi říší Shinigami a lidským světem. Mezitím město Karakura zaplaví hordy zvláštních duchů, na kterých nelze provést konsou. Čepel Zabijáku duší na ně však platí, jak brzy Ichimu a Rukii předvede Bohyně smrti Senna, jež si však – světe div se – nemůže vzpomenout, ke kterému oddílu že to patří. Senna, dáma v nesnázích, se stane středobodem příběhu. Materiální sféra a svět duší budou brzy muset čelit kolizi, která může vyústit v naprostou zkázu. Kdo jsou tajemní „Dark Ones“ a co je ve skutečnosti zač artefakt známý jako „Memory Rosary“?

Ač to vypadá, že v příběhu, který napsal Masashi Sogo, jde o záchranu světa jako obvykle až v první řadě, dočkáme se obstojného zvratu, povedeného vývoje ústřední postavy a dávky slz. Škoda jen zbytečně sentimentálního dodatku po závěrečných titulcích. Plusové body si Memories of Nobody zaslouží za komplexnost a kvalitní strukturu, kde se každému elementu dostane odpovídající množství času. Tedy skoro každému. Motivace záporáků je shrnuta v jedné větě. Ale co, aspoň vedlejší linky neředí tempo a zbývá více času na akci a oblíbené klaďase (vězte, že zde účinkují všechny hlavní a velká část důležitých vedlejších postav). Podtitul, jímž se toto dílko honosí, získá po rozuzlení zcela nový rozměr.

Na animaci je oproti televizní sérii znát obrovské zlepšení. Kresba postav i pozadí je detailnější, animace působí plynuleji a panoramatické záběry i masivní bitvy celku dodávají epický ráz. Občas zamrzí statické prvky v pozadí nebo nehybní a na hrdiny většinou naprosto nereagující kolemjdoucí. O výtvarných kvalitách TokiKake, Gedo Senki či Tekkon Kinkreet si filmový Bleach může nechat leda zdát. Dokonce by se našlo i pár současných sérií, jež jsou na tom vizuálně daleko lépe.

Shiro Sagisu nelenil a k notoricky známým motivům zkomponoval novou, především orchestrální hudbu. Studio Pierrot je známé výběrem kvalitních písní pro OP/ED pasáže a ani Memories of Nobody nejsou výjimkou. Na konci zahrají skvělí Aqua Timez svou hitovku Sen no Yoru o Koete. Od seiyuu pak můžete očekávat uspokojivý seriálový standard, ani Chiwa Saito v roli Senny nijak zvlášť nezazáří.

Memories of Nobody ukazují, že Pierrot dokáže své klíčové série podpořit kvalitním filmem, a chystaná dvojka bude třeba ještě lepší. Aby však toto studio mohlo konkurovat elitním titulům, muselo by vyrukovat s ambiciózním původním projektem.

Hodnocení: 7/10