REANIMATED

Appleseed

Jakub Lhota – 2006-10-03

Masamune Shirow zaujal vedení vydavatelství Seishinsha svou mangou Black Magic. Z následné spolupráce vykrystalizovala čtyřdílná série jménem Appleseed. V roce 1986 si její první sešit vysloužil Seiun Award za nejlepší mangu. Úspěšné dílo se brzy nato dočkalo i prvního anime zpracování - hodinová OAV pod taktovkou Bandai Visual však příliš neoslnila. Masamune se poté nechává pohltit prací na sérii, jež ho defitivně katapultuje mezi naprostou manga elitu. Ano uhádli jste - mluvím o Ghost in the Shell.

Přichází rok 2004, režisér Mamoru Oshii se už dávno postaral o to, že manga i anime série Ghost in the Shell jsou pevně zakořeněny jak v japonské, tak i západní popkultuře. Snaha svézt se na vlně úspěchu GitS nejspíše vedla i k oprášení zapečetěné rakve jménem Appleseed.

"Do androids dream of electric sheep?"

Když nemáte v ruce originální příběh, který by na první pohled zaujal svou jedinečností, nemusíte ještě házet flintu do žita. Je spousta způsobů jak již použitý příběh efektně a efektivně recyklovat. Jedním z těchto způsobů jsou kvalitní oduševnělé dialogy, dále můžete svou snahu vést k rozpitvání psychologické stránky postav, či zvolit netradiční audiovizuální stylizaci, nebo nedostatky zamaskovat dechberoucími akčními sekvencemi.

Jak z toho vybruslil Appleseed? Kdybych řekl že s odřenýma ušima, tak bych lhal. Prezentovaný příběh ozvláštněný řeckou mytologií nám předhazuje mockrát zpracovávanou slepou uličku lidské rasy. Po letech vleklých válek je Země v troskách, ale vítězů není. Deunan Knute, další z Masamuneho femme fatale, stále vede zoufalý boj, neboť zpráva o konci války se k ní jaksi nedostala. To je celkem vtipná skutečnost, ale když se trochu zamyslíte, je to velmi smutné - boj, který vlastně nemá žadnou cenu a nic nezmění. Po jedné zvláště vypjaté šarvátce je Deunan zahnána do rohu a už to vypadá na bezvýchodnou situaci. To by v tom však byl čert, aby někdo dámu z nesnází nedostal. Deunan je zachráněna svým ex-milencem Bríareem a dostává se do města Olympus - poslední lidské utopie. Populaci města tvoří z jedné poloviny lidé a z druhé tzv. Bioroidi, což jsou v podstatě geneticky vypěstování lidé, u nichž byly utlumeny emoce a reprodukční funkce. Vleklý děj pak divákovu pozornost pranýřuje obligátnímí úvahami na téma: do jaké míry může být umělá bytost člověkem. Ke konci, když akce znovu začíná získávat prim se dočkáme povinného dějového zvratu, který však není tak nečekaný a šokující, jak bylo zamýšleno.

Animace je na tom celkem solidně. I když cel-shading a CGI jsou dvousečnou zbraní, když vše není dotaženo na maximum. Pohyby jsou nádherně plynulé, ale postavy dobře vypadají jen za určitých světelných podmínek, jinak jsou jako plastoví panďuláci. Zato zbraně a technika obecně vypadají naprosto famózně.

Zvuková stránka relativně dobrý dojem z animace nepodpoří. Chybý tu výraznější hudební téma, které by dodalo tempo frenetické akci, nebo trochu pozvedlo pomalejší pasáže. Také mě trochu zklamalo namluvení. Seiyuu působí neangažovaně, jakoby neměli zápal pro věc.

Výsledný dojem, který jsem si po shlédnutí odnesl je více než rozporuplný. Film má své světlé stránky, ty jsou pak ale přidušeny dlouhou nudou a stereotypem. Fanouškům Masamune Shirowa poradím, aby se drželi GitS a trpělivě čekali na Solid State Society. V chystaném pokračování Appleseedu se třeba autorům chyby podaří vychytat. Na projektu navíc spolupracuje John Woo, což je zajímavý příslib. Nicméně neupírejme zrak k budoucnosti na úkor současnosti.

Hodnocení: 5/10