REANIMATED

Pilot – Sakamichi no Apollon

Jakub Lhota – 2012-04-13

Celých osm let jsme museli čekat, než se Shinichiro Watanabe vrátí k režírování plnohodnotné série. Ne že by tedy ze světa animace zmizel úplně. V mezidobí totiž tu a tam otiskl svou nejspíš největší vášeň do několika více, či méně zapamatování hodných kousků. Jenže každý fanoušek jeho mnohovrstevnatých, originálních děl, by ho nejraději viděl stát u kormidla. Teď jsme se dočkali a zas to bude do jisté míry Pan režisér tak, jak jsme ho dosud nepoznali. Tentokrát bude řeč hlavně o té jeho zmiňované vášni – o hudbě. A už od první epizody je jasné, že se spolu s Yoko Kanno postarali o to, že to bude nadmíru zajímavý jam session.

Sice jsem trochu nevěřil, že uvidím nejlepší jarní pilot, avšak všechen skepticismus, jenž pramenil z toho, že jsem během této sezony viděl víc kvality než je běžné, zmizel tak dvě minuty po skončení openingu. Stačilo pár švenků kamerou a bylo jasné, že Apollon je na zcela jiné úrovni. Nepamatuji se, kdy naposledy jsem viděl, že by anime série používala hloubku pole. Tady to ale naprosto ladí s lehce vybledlými barevnými tóny. Výsledkem je celuloidový retro feeling, který perfektně odráží šedesátá léta. A teď si zkuste představit, že se ta krása dá do pohybu a smíchá se s komplexním zvukem.

Jenže Watanabe nás na ten ultimátní animační highlight nechá čekat. Sem tam nás navnadí. Třeba opakovanými záběry, v nichž frajer Sentarou bubnuje větvičkami. Anebo totálně zesměšní rádoby akční série choreograficky úchvatným a skvěle nasnímaným pěstním soubojem. A pak to přijde: první krátké jamování a Nodame se může jít bodnout. Tohle je nejlíp zanimované hraní na nástroje vůbec.

Watanabeho precizní režie ale nekončí jen u nekompromisní vizuální stránky. Skvěle pracuje i s postavami a citlivě posouvá děj. Člověk už by skoro zapomněl, že něco ze střední školy může být tak civilní a zároveň výjimečné. Apollon bude mít výšku, i ve chvílích, kdy nebude znít jazz. Postavy totiž mají téměř okamžité sympatie diváka, a ač jsou jejich vztahy jasně načrtnuty, rýsuje se u nich i značná hloubka. Ano, Kaoru má rád Ritsuko a tu možná bude víc zajímat Sentarou. Jenže zde to prostě bude jiné.

Galerie