Mawaru-Penguindrum
Jakub Lhota – 2011-07-14
Existuje svobodná vůle, nebo námi smýká po šachovnici života vyšší moc? Tuto otázku si položili Carlton Cuse a Damon Lindelof, tvůrci diskusního seriálu z prostředí exotického ostrova, a možná i někdo před nimi. Jednomu člověku může být předurčeno změnit svět. Ten druhý to však odskáče a narodí se třeba v Aši. Nebo je to všechno jinak? Věříte na osud? A co s tím sakra mají společného tučňáci?
Ti nejspíš dvanáct let drželi v zajetí režiséra Uteny, Kunihiko Ikuharu. Jak jinak si lze vysvětlit, že na své obrovské úspěchy navazuje až teď? Ale dělá to stylově, to se musí nechat. Opět přichází s amalgámem rozličných žánrů ve vizuálně úchvatném balení. Když bratři Kanba a Shouma proklínají boží krutost, která jim náhle vzala milovanou sestru Himari, tak se může zdát, že nás čeká slzopudné drama. Jenže to by se po chvilce nesměla Himari probrat s plyšovou tučňáčí čepicí na hlavě a nesměla by pronášet hádanky vskutku gandalfovské.
V tento moment přichází na scénu trio stylizovaných tučňáků, které svými stoickými, komediálními výstupu perfektně „nabourává“ vše ostatní. Ne, ani na podruhé se neomrzí scénka v níž tučňák s klidem britského gentlemana stříká Biolitem otravný hmyz. Záhadná persóna promlouvající skrze tučňáčí čepici, která se rozhodla prodloužit Himari život, však po bratrech něco chce. A nebojí se jim to říct v uhlazeném muzikálním čísle v sexy kostýmu, který evokoval Natalie Portman v její životní roli. Tady to ale nebyla Černá labuť, nýbrž tučňáčice. Smršť, kterou první epizoda bezesporu je, končí až v poslední sekundě. Koi Kaze (kdo neviděl, asi nepochopí, budiž)?!
Zatím těžko říct, s čím to vlastně Ikuhara vyrukoval. Ale potenciál je tu obrovský. Ambice Penguindrumu demonstruje už pouhý fakt, že se dočkáme 24 epizod. Dříve standardní formát, to ano. Ale kdy naposledy dostal původní (myšleno bez úspěšné manga předlohy) projekt takovýto prostor? Rád bych ještě poznamenal, že se animátoři v Brain's Base vyznamenali. Jejich tradičně skvělý design postav doplňují nádherná pozadí a styl nechybí ani předělovým obrazovkám a výjevům z jiných dimenzí. Je tam hodně patrná inspirace Murakamiho superflat tvorbou. Ale to je asi to nejméně podstatné. Důležité je, že se objevila další série, co chce dokázat, že jsem se mýlil ohledně krize v rámci anime průmyslu…
LaughingMan 2011-07-14 23:32
No dovol, já se v Aši narodil :).
Jinak první epizoda vskutku poutavá také potěšil ending song od Coaltar of the Deepers.
Caparso 2011-07-15 09:08
Soráč, to bylo nechutně pragocentrické :) Nějak mě tam lepší metafora nenapadla, chtěl jsem být rádoby vtipný jako Douglas Adams a použít místo nějaké nemoci raději nějaké město. Něco jako Solihull ve West Midlands.
No a Ending se mi taky líbil, kromě parádního zvuku, také svým provedením.
Pastnačaj 2011-09-09 15:22
A ani po devítce MP neztrácí dech, ta devatá epizoda je zatím pro mě nejlepší ukázka schopné režie (nejen u devítky), hudby a vizuálních kouzel.
Caparso 2011-09-09 15:52
Pastnačaj: Tak to rád slyším. O důvod víc proč začít dohánět manko v rámci ongoing sérií.