Ramble VIII: Anime mě nebaví
Jakub Lhota – 2011-04-06
Byl to kontinuální proces… Zpočátku je pro člověka vše, co se pojí s nějakým novým a zajímavým fenoménem, úžasné. Koukáte na jednu sérii za druhou. Pečlivě vybíráte pecky z vrcholků všemožných žebříčků a každý další zážitek je silnější než ten předchozí.
Po určité době se začne ono exotické kouzlo vytrácet. Ale to nevadí. Píše se rok 2006. Nejsilnější údobí nového milénia. Ze záplavy úžasnosti je těžké si vybrat. Přichází totiž Noein, Mushi-shi, Eureka 7, Black Lagoon, či Honey & Clover. Tematicky různorodé seriály pojila jedna věc: obrovská kvalita. Když se kouknu na line-up letošní jarní sezóny, tak zjistím, že mě nezajímá vůbec nic. Trend loňských let se prostě opakuje. Žánry a postupy, které nyní převažují, mě míjejí obloukem. Čekal jsem, že FMA: Brotherhood bude začátkem jakési renesance. Ale nakonec to spíš byla labutí píseň a vypadá to, že definitivní návrat dobrých příběhů se ještě nechystá. Byl to kontinuální proces, ale teď již mohu říct toto: současné anime mě nebaví!
Dlouho jsem si myslel, že chyba je ve mně. Prostě jsem příliš zmlsaný vzpomínkou na klenoty animovaného média a nedávám šanci ničemu novému. Jenže v tom to asi nebude, protože brblat pomalu začala polovina anime blogosféry a ozvaly se i některé hlasy veteránů z branže. Talentovaný scénárista, Dai Satou, minulý rok poukázal na celou řadu problémů. Některé z nich sužují samotný anime průmysl, jiné však spočívají v nátuře diváků.
Anime je výkladní skříní japonské kultury. Je v tom i značná míra hrdosti a nacionalismu, což je trochu podivné, vezmeme-li v potaz, že část tvůrčího procesu se outsourcuje do Číny a Jižní Koreji. Jedná se zejména o inbetweening. To je otrocká práce, jejímž cílem je zdání co nejplynulejšího pohybu mezi klíčovými políčky. Řadový animátor v Japonsku, tedy začátečník starající se o inbetweening, bere 70-90 tisíc jenů měsíčně. V době krize je to nejspíš pro vedení studií moc. V Číně to vyjde levněji a práce je rychleji hotová. Avšak výsledná kvalita je často sporná, protože tamní „roboti“ nemají mnohdy o projektu, na němž pracují, sebemenší ponětí.
Satou tvrdí, že je v tom jistý účel. Studia odmítají asijským subkontraktorům předávat schopnosti, či je zdokonalovat v tvorbě příběhů. Bojí se totiž, že by byla ohrožena jejich suverenita na trhu. Oproti Hollywoodu se jedná o zcela odlišný přístup. Tam se místo pro talenty z různých koutů světa najde a výsledkem může být i zásadní obohacení.
Dalším problémem jsou možná trochu paradoxně samotní diváci/konzumenti. Demografie fanoušků anime zaznamenala zhruba před osmi lety určitý posun. Yasuhiko Noda z reklamní agentury Asatsu-DK poukazuje na fakt, že ti, kteří s kreslenými seriály vyrostli, teď chtějí více „dospěleji“ laděné produkty. Jinými slovy moe, ecchi a fanservice. Tedy hezky česky: cecky, zadky a kalhotky. Obecně by se dalo hovořit o změně paradigmatu, nebo posunu zájmu japonských otaku z roviny příběhu směrem k postavám a onomu výše zmíněnému moe. Čili jakémusi ideálu roztomilosti.
V tomto ohledu mluví Dai Satou i o postupné ztrátě mediální gramotnosti, neboli schopnosti rozumět narativní struktuře a příběhům. Současná generace bere anime i jako metodu útěku před skutečností. „Nikdo nechce slyšet o NEETech. Radši se koukají jak skupinka středoškolaček, řeší dilema jak zahrát tu kterou notu“, říká Satou.
Toho, že otaku víc zajímají postavy a s tím spojený merchandising, si všiml i Hiroki Azuma ve své knize Otaku: Japan’s Database Animals. On sám chtěl letos přinést na obrazovky vzkříšení velkých příběhů. Výsledné anime se jmenuje Fractale, možná jste o tom slyšeli… Jeho režisér, Yutaka „Yamakan“ Yamamoto, je na výsledek velmi pyšný. A to dokonce do té míry, že by v případě neúspěchu skončil s kariérou.
Fractale bohužel nezdar je. Má to hezký ending, to ano, ale opening je jak vizualizace z Media Playeru, no a to mezi tím sice obsahuje dobré nápady, jenže celkově to působí tak trochu jako Gedo Senki. Tedy ghibliovka, která jen předstírá magickou esenci předchozích majstrštyků. Řeknu to asi takhle. To, že mám vypnout Playstation, zrušit účet na FB a jít hrát s klukama ven fotbal, už dokázaly jiné série říci sofistikovaněji. Na ČSFD to yenn napsal přesně: „Vyměním notebook za pluh. Nabídky posílejte do pošty“.
Těžko říct, zdali je současná moe-mánie pouhou módní záležitostí, která přejde až se kluci otakovití v Japonsku vybouří. Kleenex tam určitě prodává tahací papírové ubrousky na tuny, možná je čas koupit nějaké akcie… Kreativní zácpu nevyřeší návrat ke ghibliovskému Kánonu, jak by si Yamakan mohl myslet. Možná s tím moc nezmůžou ani režisérské osobnosti, kterých ubývá (skvělý článek na toto téma napsal Antonín Tesař).
Kdysi, když jsem hojně propagoval anime mezi spolužáky, se mě kamarád zeptal, jestli neznám nějaké westernové sci-fi s jazzovým soundtrackem. Nehnul jsem ani brvou a doporučil mu Cowboy Bebop. Tehdy jsem říkal, že anime není jen hentai a Pokémon. Anime bylo originální, plné hlubokých myšlenek. Můžeme však to samé říct i teď?
rupin 2011-04-07 06:17
Podobný pocit mám taky, můj seznam sérii, poslední dobou čerpá ze starších ročníků(a ještě k tomu začínám inklinovat k americké animované produkci, teď zakusuji Gargoyles)… Sice jsem se zasekl na několika sérii, které mě oslovily: Star driver, Panty and Stocking with Garterbelt, Fractale a z jarní pak ještě Tiger and Bunny.
SD a PSG mají společné jedno, kvalitní animace, zpracování. Ale chybí jim mnohdy smysluplný a silný příběh(či „silné“ postavy), u PSG to tak nevadí, tam jim jde o zábavu…
U SD jsem stále čekal, že se autoři, jeden z nich se podílel na Uteně, vytáhnou a provedou důmyslnější potah dramatických změn postav… Moc jich nebylo, výsledek ve mně vzbuzoval pocit, že se jedná jenom o hrubý náčrt, se kterým se dá ještě pracovat. Závěrečný souboj byl však výtečný, ale na Gurren Lagann nemá… To by se musel víc snažit.
Fractale si vystihl dobře.
TB by mohlo být zajímavé, „japonští“ superhrdinové v jakémsi světě, ve kterém se lidé v pláštích a v trenýrkách natažený přes bodýčko snažej uplatnit ve světě tvrdé sebereklamy – bez sponzorů je hrdina nula. Zajímavé možná ano, ale příběhově zajímavý, no to se uvidí…
Když už zaplňuji svůj seznam, tak z nových věcí 2010-2011 vyhledávám „povrchní“ anime. Kvalitní animace, zpracování a dobrá míra nadsázky… Třeba takový Nichijou a lá surrealistický výtoky, smějte se…
No, čekám na nového Šinkaie a novou Ghibliovku, to mě snad na chvíli uklidní, že anime stále v sobě něco má.
Caparso 2011-04-07 07:25
Moc Ti děkuji za komentář, jsem moc rád, že v tom nejsem sám. Taky se zas začínám přehrabovat ve starších ročnících. Teď jsem třeba stáhnul Texhnolyze a první epizoda mi naprosto vyrazila dech. Skoro se tam nemluví, ale i přesto to má víc charakteru než většina novinek.
Vypadá to, že máme celkem podobný vkus. Panty and Stocking mi okupuje na disku a hodlám tomu dát šanci. Star Driver je pak povinnost, protože Bones jsou celkem ve formě. I když jestli je to tak povrchní, jak píšeš, tak si to možná ještě rozmyslím.
O Tiger and Bunny jsem slyšel. Jako satira na moderní média by to mohlo být zajímavé.
Máš taky pravdu v tom, že v současnosti je lepší zkoušet věci, které aspoň na pohled vypadají dobře. Proto jsem si pohrával s myšlenkou, že zkusím sérii Hana-Saku Iroha. Nic o tom nevím, ale někdo z toho vytípnul hezký obrázek shinkansenu, jak jede po pobřeží.
Nový Shinkai vypadá skvěle. Trailer je náležitě úderný a pouštěl jsem si ho donekonečna. Ale je tam cítit ta těžká nostalgie, o níž píše Antonín Tesař. Třeba Hosoda u Summer Wars tu náladu starých ghibliovek dobře vystihl a přidal něco ze sebe. Jenže podle mě by režisérské ikony mladší generace měly zkoušet něco nového a nevázat se na Miyazakiho.
ledman 2011-04-07 10:00
Vidím, že mýtus o jakémsi “zlatém věku” anime je nesmrtelný. Zajímavé, že každý ho ale datuje jinam :) Při množství seriálů a filmů, které japonská studia produkují je jen logické, že většina nebude vyčnívat z mainstreamu (důležité je si taky uvědomit, kdo v japonsku na anime kouká). Navzdory pravidelným vzdechům, že “dneska se na to anime nedá koukat” jsem ještě neměl problém najít si v každé sezóně jeden dva seriály, které mě víc oslovily (lhostejno po které stránce). A to samé můžu říct, když půjdu do minulosti. Možná že se postupem času přešlo z super-robotů na “kozy a kalhotky”, ale ta (pro mě) zajímavá menšina zůstává přibližně stejná.
Specifické věci typu Texhnolyze (taková “práce s kamerou” je v nehraném díle dost výjimečná) byly, jsou a budou vzácné.
Za těch pár let, co koukám na kreslenou asijskou produkci u mě ještě nenastala “únava materiálu”. Nevím, možná se mi jen tolik nemění vkus nebo jsem si nikdy anime (snad s výjimkou pár tvůrců) tolik neidealizoval. A naštěstí toho mám pořád ještě spoustu v zásobě (Paranoia Agent, Gosenzosama Babanzai, Princess Tutu, Macross…)
PepeeLopeez 2011-04-07 10:15
Zdravím pánové. Ale vždyť toto je problém, který potká občas(opakovaně) každého, koho anime žánr baví už x let. Jen je potřeba tuto krizi přečkat a bude líp:)
Jinak anime ze staré školy mám taky hrozně rád.
Přirovnal bych to k tomu, jak je člověk kolikrát znechucený tím co dělají lidi kolem něj(na silnici, v politice, dokonce někdy i v osobním životě). Pak si řekne, že dřív se lidi chovali líp. Ale je to blbost. Lidi jsou pořád stejné svin* :) Jen současnost každý vnímá naplno a z minulosti se pamatuje jenom to dobré.
V žádném případě tady nechci rozumovat, jen podobný kopr občas řeším taky. Zatím jsem jej vždycky přečkal a u anime zůstal.
Nekvalitní kousky byly i dřív, ale ty si historie už tak nepamatuje. Jen mě mrzí, že konzum a vůbec poptávka žádá spíš tuctové, prsaté a nekonečné série. Ne že by se občas každý nepodíval i na tyto(aby věděl, že je třeba si vážit kvality a samozřejmě kvůli změně).
Projděte si kalendář na AniDB nebo ocenění na AnimeReactoru za poslední roky a uvidíte, že zas tak zle není. Dobré kousky se tam najdou.
Když mám kopr, tak mě spraví chuť neutrální věci…jako třeba série xxxHolic. Pomalu plynoucí děj a poutavý, pěkně odvyprávěný příběh. Určitě bude něco co ti “vrátí chuť k jídlu”. Tak ten titul nezapomeň potom napsat i sem, třeba pomůžeš někomu jinému koho to zrovna přepadlo :)
Caparso 2011-04-07 12:42
ledman: Jasně, tenhle mýtus se objevuje střídavě všude. Rok 2006 byl ale objektivně nadupaný. Vyšlo nejvíc sérií, průmysl vydělával nejvíc a na maxu byl i export. Neříkám, že toto byl Zlatý věk, ale žánrově mi tehdejší věci byly blíž.
Souhlasím s tebou v tom, že i dneska se najdou výjimky, ale anime tvorba se posunula určitým směrem (což v komentu zmiňuje i Pepee). Dřív byl i mainstream zajímavý (nebo jsem nebyl tak zmlsaný), ale teď je to hlavně moe. Kdyby to byl jen můj subjektivní problém, neozývaly by se podle mě hlasy z branže, které chtějí “anime zachránit”.
PepeeLopeez: Máš pravdu. Už jednou mě únava materiálu zmohla, ale nějak jsem to překonal.
Díky za recept. Až najdu v novinkách Tu spásnou sérii, tak dám vědět :-)
Zatím se budu přehrabovat v muzejních exponátech.
PepeeLopeez 2011-04-09 13:23
Tak jsem teď shodou okolností narazil na serii Level E. Současná záležitost. Moc jsem od toho nečekal, ale zatím je to zábava těžkého kalibru. Je tam velice zvráceny humor. Doporučuji zkusit. Těch 13 dílů není tak riziková sázka.
Caparso 2011-04-10 22:10
Jo, Level E vypadá dobře. Mám za sebou jednu epizodu a párkrát jsem se opravdu od srdce zasmál. Trochu mi to připomnělo Fumoffu :)
Jinak Tiger and Bunny mi sedí a to hodně! Možná o tom něco napíšu, snad mě druhý díl nezklame.
rupin 2011-04-11 00:09
Level E mi po prvním díle nesedl, ale do budoucna to snad ještě zkusím…
Druhý díl Tiger and Bunny mě bavil, a to neskutečně, navnaděn na další díl(i s CGI se dá pěkně pracovat).
Hana-Saku Iroha mě docela překvapilo, jestli máte chuť na žánr „slice of life“, určitě zkuste, první díl je slušný úvod.
Nichijou doporučuji jen těm, kteří se dokážou tlemit naprosto nepochopitelným věcem(čubrním však na kvalitu animace a udržování úrovně rozkreslení postav – KyoAni si dalo záležet, jak to sakra dělají?!).
Jinak zkusil jsem i X-men a řekl bych, že se od výstřelků jako je Wolverine a Iron man došlo k pozitivním změnám, není to bůhvíjaké Dílo, ale potěší(taková oddychovka).
A teď na Vaše reakce:
Caparso:
Nemáš zač za komentář.
Určitě zkus PSG, takovou zábavnou jízdu, co si rejpe do každého žánru a do všeho strká svůj rejpák(i z cenzury si budem dělat srandu), to jsem ještě nezažil. Tvůrci si na tom vyřádili, je to vtipné, dravé a závěr je správně otevřený, takové zakončení mi vyrazilo dech.
Na to Technolyze se snad někdy podívám…
PepeeLopeez:
Ty oceňovky mi připomněli pár dobrých sérii, na které jsem úplně zapomněl, FMAB je úplně vytěsnil.
Ta únava mě brzy přejde, jen čekám na nějakou novou epickou záležitost, což se mi ne a ne splnit.
Atsuke 2011-04-14 11:17
Pokles kvality tu je, ale své hrajou i roky a zkušenosti. Kdybych současnou nabídku viděl před třemi lety, určitě by mě zaujalo více než dnes. Kde se dneska podívám na jednu nebo dvě série, kdysi bych jich viděl třeba pět.
Caparso 2011-04-14 14:00
Atsuke: V tom máš pravdu, ale přijde mi, že dřív byla ta nabídka více variabilní. Kde jsou epické fantasy série (Moribito), chytrá sci-fi (Stand Alone Complex), nebo čistokrevné akčňárny (Black Lagoon)?
Dneska se jede podle jednoho mustru a jen pár sérií ho nabourává. Ale máš pravdu, pokud si člověk najde aspoň jednu, či dvě série, tak to ještě není tak zlé.
Trochu mě však straší ten odliv talentů. Kon je velká ztráta. Teď jsem však navíc četl, že Kenji Kamiyama (SAC, Eden, SnM) zakládá novou firmu a budou dělat do reklamy. No snad plánují v marketingové branži narejžovat penízky na nějaký pořádný (nezávislý) projekt…
LaughingMan 2011-04-17 22:14
Caparso: Nevzpomeneš si, kde jsi to o tom Kamijamovi četl?
Caparso 2011-04-17 22:20
Zdravím Tě :)
Fór to nebyl, najdeš to zde:
http://www.animenewsnetwork.com/news/2011-04-05/hakuhodo-director-kenji-kamiyama-start-anime-firm
Mlaskon 2011-04-19 15:16
Zdravím, když už jste se tu tak rozpovídali o zlatém věku anime poradíte mi nějakou must see sérii/film. Zatím jsem zhlédnul: Planet ES, Trigun, Cowboy Beebop, GIS filmy + SAC,Karas, Moribito, Black Lagoon, Noir, dEon, Death note, Gungrave (defacto vše co jsem na tomto webu našel tak jsem stáhnul/viděl kromě Naruto a FMA) Texhnolyze jsem si na základě této diskuse sehnal a musí se nechat, že to vypadá velmi slibně. Díky za radu
Caparso 2011-04-19 22:29
Mlaskon: Ahoj a vítej. Určitě bys neměl minout – Neon Genesis Evangelion, Ergo Proxy, Honey and Clover, Haibane Renmei, Baccano!, Tengen Toppa Gurren-Lagan, Seirei no Moribito, Monster ad.
Je toho sakra moc :)
Mlaskon 2011-04-20 11:22
Caparso: Díky za tipy (Ergo proxy + Seirei no Moribito odkoukáno a líbilo obojí), asi se vrhnu na NGE a pak se uvidí :-)
Caparso 2011-04-20 12:58
Vůbec není zač :)
Dál můžeš zkusit ještě: Paranoia Agent, Bounen no Xamdou, Last Exile, Mushi-shi, Noein a jestli se Ti líbil Cowboy Bebop, tak si nenech ujít Samurai Champloo.
Z filmů bych Ti pak dál doporučil všechno od Mamoru Hosody kromě Digimonů, takže tedy Toki wo Kakeru Shoujo a Summer Wars. Pak vše od nedávno zesnulého Satoshiho Kona a samozřejmě pak celého Miyazakiho, Mamoru Oshiiho a Akiru od Katsuhiro Otoma.
Mlaskon 2011-04-20 16:43
Caparso: Samurai Champloo jsem v návaznosti na Beebopa zkouknul též :-) Každopádně díky za obsažný list, myslím si že do Q3 o mě zase nebude slyšet :-D