REANIMATED

Dobrý ročník…

Jakub Lhota – 2009-12-26

Nová naděje, Vetřelec, Blade Runner, Terminátor, Vetřelci, Terminátor 2, 12 Opic, Matrix a Minority Report. Všechny tyto snímky představovaly v době svého vzniku obrovské milníky. Ať už přinášely jen technickou revolucí obalený eskapimus, nebo ztělesňovaly hyperbolu všední reality a budoucích problémů lidstva.

I po letech má tato sci-fi elita co říct, přičemž jisté aspekty, které se dříve zdály nepravděpodobné, získávají nebývalou naléhavost. Vývoj probíraných témat, styl a design, prozrazují rapidní eskalaci na všech frontách. Překotná evoluce však výše zmíněným klenotům neuškodila, protože jsou díky své esenci nadčasové. To prosím dokáže jen královský žánr lidské imaginace, jenž po hubených letech znovu přebírá ztracené žezlo. Období od letošního března do prosince bylo zkrátka nadmíru úrodné…

Fantastickou sezónu odstartovala Snyderova rozporuplně přijatá adaptace Moorových Watchmen. Zack mohl potvrdit stanovisko Temného rytíře a natrvalo dokázat, že komiks je univerzální médium, které neslouží jen jako katalyzátor fantazií uhrovatých teenagerů. Nízké tržby (185 miliónů dolarů celosvětově při 130 milionových nákladech na produkci) bohužel odhalili obrovskou slabinu komiksových filmů, operujících často bez hvězdných jmen. Pokud totiž netočíte na základě profláknuté značky je úplně jedno, jak kvalitní počin vytvoříte…

Strážci si své publikum ale nakonec určitě najdou. Protože zejména v nezředěné Ultimátní verzi se jedná o jeden z mála počinů, jenž vás dokonale přenese za masku superhrdiny. Navíc některé pasáže, zejména pak titulkové intro v rytmu Boba Dylana, jsou jednoduše geniální.

Zhruba o dva měsíce později přišel J. J. Abrams. Od něj se toho moc nečekalo. Nejspíš proto tak moc překvapil. Suverénním restartem „mrtvého“ Star Treku vytřel oči obecné i kritické veřejnosti. Možná při tom urazil kastu hardcore fandů, hudrujících z principu nad faktem, že jim příznivec Hvězdných válek „przní“ drahocenný fenomén. To by to ale J. J. nesměl provést s neuvěřitelnou lehkostí. Jen málokdy člověk žere režisérovu vizi už od prvních minut. Jenže z bitvy mezi USS Kelvinem a Goliášem, vlastně Naradou, emoce a originální akční postupy září jasem tisíců sluncí. Tedy jestli to náhodou nebude těmi přepálenými lens flare efekty…

Film má každopádně i po famózním úvodu neuvěřitelný drive. Hlavní zásluhu na tom má precizní casting. Já osobně neměl čas hloubat nad nelogičností zdejšího sexy alternativního vesmíru. Abrams prostě nastavil kvalitativní laťku očekávaným letním blockbusterům sakra vysoko. Slovy Vaška „imf“ Rybáře z Moviezone: „Jestli máme jmenovat frontmana letošní sci-fi renesance, bude to právě tohle sebevědomé nakráčení do míst, kam už člověk kdysi vstoupil. Napodruhé, jinak a líp.“

V červnu jsme se pak měli dočkat explozivního střetu tun ocele. Ne, Al-Káida nechtěla odpálit Golden Gate, aby pak fundamentalisté mohli vyměnit kovové nosníky za další Andělské Krále a RPGčka. To jenom Míša Bay arogantně cpal svůj zhmotněný vlhký sen do kinosálů. V druhém rohu ringu stál sebevědomý McG. Ano, ten klipař, co zatím nenatočil dobrý film. Na hraní dostal 200 mega, aby navázal na Cameronovu legendární sérii o vraždících mašinách z budoucnosti, které se rády prochází post-apokalyptickou pustinou, drtíc pod nohama lidské lebky. Výsledek byl v jednom případě rozpačitý. V tom druhém se jednalo o naprostou blamáž.

Terminator Salvation je podle mě skvěle natočené military sci-fi, kterému podraží nohy dvě věci. Tou první je chabý scénář topící se v časových paradoxech nastavených předešlými díly. Hlavní problém ale tkví v tom, že se to prostě jmenuje Terminátor. Každá kritika je proto extra přísná. A i když se McG snaží nostalgicky pomrkávat všude, kde to jde, tak se v očích fanoušků nedokáže glorifikovaným modlám vyrovnat.

V mém žebříčku se tato část ságy řadí za objektivně nejlepší Soudný den. Špinavá budoucnost voní střelným prachem a evokuje Šíleného Maxe. Akce a některé záběry (švenknutí kamery do padajícího vrtulníku) jsou kulervoucí. Jo a předtím celkem neznámý Australan jménem Sam Worthington tu s přehledem trumfnul fuckujícího, chroptícího Balea.

Zklamáním roku se ukázala být dvojka Transformerů. Na nich se český distributor pořádně vyřádil. Odnesl to zprzněný podtitul a nakonec i divák zásluhou dementního dabingu. Film s aureolou megabijáku za těžké peníze svou inteligencí taktéž neoslnil. Vlastně ani ničím jiným. Bay degradoval značku, která minule úspěšně balancovala na hraně vážnosti a nehorázného kýče, v infantilní pitominu, za níž by se styděl i George Lucas se svým Jar-Jarem. Kdoví, jestli je na vině fakt, že Spielberg tentokrát svému svěřenci sundal náhubek a pustil ho z vodítka. Pomsta poražených nakonec funguje jen jako testament schopností mágů z ILM.

V září byl Avatar s marketingovou masírkou ještě daleko. Mezi geeky a fanboyi se mluvilo jen o jihoafrickém zázraku. Neill Blomkamp opět dokázal, že sci-fi může mít svaly i mozek. Progresivní polodokumentární formou natočil District 9. Dravý mix, v němž s nevídanou grácií splývaly jednotlivé žánry do kompaktního, nápaditého celku. Realistická zpráva o plánovaném přestěhování milionu mimozemských uprchlíků se mění v sociální kritiku, černou komedii, horor a nakonec v nabušenou akční podívanou (tvůrci mecha anime by se tady mohli přiučit, jak robotický oblek smysluplně využít).

Vrcholem snímku je Sharlto Copley se svým bravurním, improvizovaným výkonem, a jeho sympatický „kreveťácký“ kámoš, Christopher Johnson. Glum byl překonán už tady. A to za směšných 30 miliónů dolarů!

Před Návratem krále se nás pokusil ohromit i Roland Emmerich. Přepólováním zeměkoule překonal zobrazenou destrukcí všechny své předchozí spektákly. 2012ka je stejně nanicovatá, jako Den poté a logických kiksů je tu o dvě stě procent víc (žirafy převážené vrtulníky nad zamrzlými Himalájemi). Jenže Roland se tentokrát nebere tolik vážně, takže se i ta přetáhnutá stopáž dá vydržet. Zvlášť když po trikové stránce je na co koukat.

Tou největší filmovou událostí široko daleko však nebyl zánik civilizace, nýbrž prosincový celovečerní comeback Jamese Camerona. Psát o Avatarovi v době, kdy i u nás jsou lístky do IMAXu na tuto společenskou událost raritní komoditou na příděl, je jako nošení unobtania na Pandoru. Železný Jim obalil univerzální pohádku revolučními vizuály, odstartoval boom stereoskopických filmů a redefinoval způsob, jakým nás pohyblivé obrázky vtahují do děje. Po dvou týdnech vydolovalo modré tažení z pokladen kin téměř 400 milionů dolarů. A zájem rozhodně neopadá. Avatar je jednoduše velkofilm, jaký tu už dlouho nebyl. Pokud tržbami nepřekoná nedostižný Titanik, tak se mu alespoň přiblíží a Jim se budu moci prohlásit minimálně za Krále Vesmíru.

Budoucnost nečeká na nikoho

Jestli se z Jakea a Neytiri stane legendární milostná dvojice ukáží až následující týdny. Nerdi a milovníci kvalitní filmové zábavy se však už teď mohou těšit na další lákavou porci vědecké fantastiky. Rok 2010 přinese kromě finální sezóny Ztracených nový projekt Chrise Nolana. Ten si chtěl odpočinout od Batmana tvorbou komorního projektu v duchu Dokonalého triku. Jenže z Inception se stal dvousetmilionový blockbuster s exkluzivním hereckým ansámblem. A trailery indikují velkolepou a nejspíš i inteligentní podívanou. Žánr sci-fi zkrátka frčí rychlostí namydlené Enterprise a v dohlednu nehodlá zpomalit!

James T. Kirk [při vstupu na palubu Enterprise v pozici nového kapitána]: „Bones! Buckle up!“

Galerie

• 
• 
•